Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 7. 6. 2017, sp. zn. 6 Tz 3/2017 v mediálně známé kauze doktora Ratha uvedl, že zákonnost použití odposlechů v rámci trestního řízení nelze posuzovat pouze z pohledu naplnění formálních požadavků uvedených v ust. § 88 trestního řádu. Formální nedostatky soudního příkazu k odposlechu mohou být věcně odůvodněny konkrétními skutkovými okolnostmi, které jsou obsaženy v samotném odůvodnění příkazu.
Nejvyšší soud tímto rozhodnutím kriticky reagoval na rozhodnutí odvolacího soudu, který k posouzení odůvodnění příkazu přistoupil ryze formalisticky, aniž by přezkoumal existenci materiálních důvodů pro nařízení odposlechu. Nejvyšší soud tak zdůraznil nezbytnost formálně-materiálního přístupu v obdobných případech.
