V našem minulém příspěvku jsme nastínili současnou situaci týkající se nové výstavby bytů nebo domů v „satelitních“ obcích v okolí větších měst. Obce v poslední době podmiňují stavbu „povinným“ příspěvkem na obecní infrastrukturu, který v řadě případů dosahuje až statisícových částek. K podrobnému seznámení s touto problematikou odkazujeme na článek redakce Hospodářských novin, ve kterém se k tématu vyjádřil i kolega Jakub Štilec.
„Obce v okolí Prahy začínají podmiňovat stavbu domu statisícovými platbami, podle právníků krok nemá oporu v zákoně
Domy a byty, které si lidé plánují pořídit v Českém Brodě, se prodraží. Ještě letos město začne od každého, kdo v něm chce stavět, vybírat takzvaný příspěvek na infrastrukturu. Ten může v závislosti na velikosti obydlí přesáhnout i 300 tisíc korun. Právníci ale upozorňují, že ačkoliv příspěvek vychází ze zásad schválených zastupitelstvem města, nemá oporu v zákoně a radnice nemůže k zaplacení stavebníky nutit. Zda lidé Českému Brodu či jinému městu, které podobný příspěvek zavedlo, na infrastrukturu přispějí, je tak jen na jejich vlastní vůli.
Nejde přitom o malé peníze. Za malý dvoupokojový byt s podlahovou plochou do 40 metrů čtverečních bude Český Brod od stavebníků žádat 136 tisíc korun. Kdo si bude chtít postavit rodinný dům o výměře nad 80 metrů čtverečních, tomu městští úředníci řeknou o 312 tisíc korun. Pětistovku navíc pak českobrodská radnice žádá za každý metr čtvereční nebytových prostor, jako jsou garáže, sklepy nebo kůlny.
Podle místostarosty Českého Brodu Tomáše Klineckého jde o jediný způsob, jak může malé středočeské město zvládnout stavební boom, který se v něm chystá. ,Pokud jde o infrastrukturu města, tedy zdroj pitné vody, kanalizaci, školskou infrastrukturu, je město v současné době na hraně kapacity,‘ vysvětluje Klinecký.
Ve městě se má do dvou let začít stavět nová čtvrť s asi tisícovkou bytů. To do něj přivede na tři tisíce nových obyvatel. Český Brod, který leží necelou půlhodinu cesty autem od Prahy a s metropolí ho spojuje také železnice, se navíc stává vyhledávaným místem i pro stavbu rodinných domů.
Každý dům nebo byt zvyšuje nároky na kapacitu města. Tři tisíce lidí, kteří by se měli v následujících letech nastěhovat do nových bytů v bývalém cukrovaru, zvednou počet obyvatel nyní více než sedmitisícového Českého Brodu skoro o polovinu. ,Bude kvůli tomu potřeba postavit novou školu. Náklady na ni odhadujeme na 200 až 250 milionů korun,‘ vypočítává Klinecký. Město ale v reakci na stavební boom připravuje i další projekty za stovky milionů korun. Vedle rozšíření čističky odpadních vod nebo stavby nového vodojemu je to i nová silnice do města.
Právě na tyto stavby by podle plánů radnice měli přispívat ti, kteří se plánují do Českého Brodu teprve nastěhovat. Během podzimu proto začne s každým, kdo chce ve městě stavět, radnice podepisovat smlouvu o poskytnutí příspěvku. Bez uzavřené smlouvy nikomu nedá souhlas se stavbou.
,To ale v praxi neznamená, že bez smlouvy nikdo nový dům ve městě nepostaví. Obec není tím, kdo ve stavebním řízení rozhoduje, stavební úřad neřídí. Stavební úřad se jí sice ptá na stanovisko, ale nejde o závazné připomínky, které úřad musí respektovat. Připomínky obce tak mají podobnou váhu jako připomínky souseda,‘ upozorňuje zakladatel advokátní kanceláře Štilec & Partners Jakub Štilec.
Příspěvek, jaký chce začít vybírat Český Brod, není v okolí Prahy neobvyklý. Českobrodští se s jeho zavedením inspirovali v nedalekých Úvalech. Už roky ho vybírají také Jirny, Horoměřice, Dobřejovice nebo Říčany. ,Od začátku platnosti zásad v roce 2009 jsme takto vybrali téměř 65 milionů korun,‘ uvádí místostarosta Říčan David Michalička. To odpovídá zhruba desetině celkového objemu investičních výdajů města.
Podle právníků není výběr peněz na infrastrukturu nelegální, obce a města do jejich zaplacení ale nesmí nikoho nutit. Nejvyšší soud už tak v roce 2006 zrušil darovací smlouvy, kterými některé středočeské obce pod hrozbou nepřipojení domu k vodovodu nutily majitele, aby zaplatili statisícové částky. ,Nejvyššímu soudu vadilo, že to obec prezentuje tak, že bez zaplacení příspěvku mu stavební úřad nevydá stavební povolení,‘ říká advokát David Záhumenský.
Právníci proto starosty a zastupitele vyzývají, aby se při výběru příspěvku chovali transparentně a ze schválených zásad a vyhlášek i komunikace městských úředníků se stavebníky bylo na první pohled patrné, že na finanční příspěvek nemá obec právní nárok a jeho zaplacení je jen na dobrovolnosti lidí, kteří chtějí na jejím území stavět. ,Příkladem dobré praxe mohou být Zdiby, které ve svých zásadách až úzkostlivě informují o dobrovolnosti požadovaného příspěvku a racionálně vysvětlují jeho význam pro obec,‘ popisuje Štilec.
Takto tomu ovšem není ve všech případech. ,Příspěvek na infrastrukturu vychází z usnesení zastupitelstva, nelze ho tedy odpustit,‘ říká například místostarosta Říčan Michalička.
Pokud už stavebník obci na zaplacení příspěvku ,kývne‘, měl by si pohlídat, co mu radnice napíše do smlouvy. Ideální podle Záhumenského je, když se v ní přímo zaváže, že přivede kanalizaci, vodovod či veřejné osvětlení až k parcele stavebníka. Jenže tak smlouvy, které předkládají obce a města lidem, obvykle nevypadají. Například Český Brod se ve vzorové smlouvě, která je součástí schválených zásad, jen zavazuje posílit technickou, dopravní a další veřejnou infrastrukturu. Jinde obce uvádějí, že poskytnutý příspěvek ,použijí za účelem rozvoje ve smyslu schválených zásad rozvoje‘. ,Kontrola takového plnění pak může být problematická,’uzavírá Štilec.“
(Článek byl uveřejněn v Hospodářských novinách dne 21. 8. 2019: https://archiv.ihned.cz/c1-66627170-obce-podminuji-stavbu-domu-spornym-prispevkem)
