Smluvní pokuta je jeden z nejčastějších způsobů, jak si „pojistit“, že dlužník bude ze s Vámi uzavřené smlouvy plnit své povinnosti. Smluvní strany mají proto v praxi často tendenci zabezpečit smluvní pokutou všechna, jakákoliv porušení vyplývající ze smlouvy bez toho, aniž by konkrétní povinnosti identifikovaly. Otázkou, zda je takovéto zabezpečení ve smlouvě ve světle rozhodovací praxe vyšších soudů a názorů odborné veřejnosti možné, se zabýval náš kolega Tomáš Hubáček. Uvádí, že „smluvní strany nejsou povinny ve smlouvě konkrétně explicitně vypočítávat jednotlivé povinnosti, jejichž splnění smluvní pokuta utvrzuje. Co je však pro smluvní strany stěžejní, je skutečnost, zda jsou schopny předmětný okruh utvrzovaných povinností identifikovat„. Jeho celý příspěvek si můžete přečíst v aktuálním dubnovém vydání Právního rádce.
